keywords:"salmonids" - Výsledky hledání - Digitální repozitář

host :: přihlásit Digitální repozitář
		Hledej		Nový záznam		Nápověda		O repozitáři

Hlavní stránka > Výsledky hledání: keywords:"salmonids"

Hledej:

Tipy pro vyhledávaní :: Rozšířené hledání

Hledej ve sbírkách:

Seřadit podle:	Zobrazit výsledky:	Výstupní formát:

	Vliv teplotních a hyperoxických podmínek na růst, příjem krmiva a fyziologii hybrida sivena arktického (Salvelinus alpinus Linnaeus, 1758) a sivena amerického (Salvelinus fontinalis Mitchill, 1815) ČEJKA, Jakub Práce měla u hybrida sivena amerického (Salvelinus fontinalis) a sivena arktického (Salvelinus alpinus) tzv. sivena alsaského otestovat růstové schopnosti při různých teplotních a oxických režimech. Sledovanými produkční ukazately bylo přežití, růst, konverze krmiva, heterogenita obsádky, somatické indexy. Hypotézou bylo nalezení rozdílu v růstu a zmíněných parametrech při odchovu s odlišnými teplotními a oxickými režimy. Samotná práce se skládá ze dvou provedených experimentů. V prvním experimentu bylo testováno pět teplotních režimů (7, 10, 13, 16 a 19 °C). Každá testovaná skupina byla 4 x replikována. Experiment probíhal 84 dní a vždy po 21 dnech bylo provedeno biometrické měření. Výsledky prokázaly, že nejvyšší hmotnostní růst byl dosažen u ryb chovaných při teplotě 13 °C, kdy specifická rychlost růstu dosahovala 4,12 ? 0,21 % × den-1. Vyšší teploty (16, 19 °C) nejsou pro chov hybrida vhodné. Po ukončení experimentu bylo přežití pro skupinu chovanou při 19 °C jen 41,4 ? 27,4 %. Při nižších teplotách nebyla dosahována efektivní konverze krmiva a rychlost růstu byla nižší než při zmíněné teplotě 13 °C. V druhém experimentu byly testovány čtyři oxické režimy trvalé hyperoxické podmínky (120 130 %), hyperoxické podmínky pouze během světlé části dne, střídání normoxie a hyperoxie a trvalá normoxie (85 95 %). Každá experimentální skupina byla 3 x replikována. Experiment probíhal 63 dní a biometrické měření bylo provedeno vždy po 21 dnech. Přežití se u jednotlivých pozorovaných skupin nelišilo a po ukončení experimentu dosahovalo průměru 86,0 ? 1,4 %. Nejvyšší specifická rychlost růstu byla dosažena u ryb chovaných v normoxii 1,48 ? 0,05 % × den-1 a u ryb chovaných v hyperoxii jen během světlé části dne 1,38 ? 0,10 % × den-1. Nejefektivnější konverze krmiva byla pozorována u ryb chovaných v normoxii a permanentní hyperoxii Úplný záznam
	Reciproční predace mezi nepůvodními raky a lososovitými rybami Kdo koho žere? MÜLLEROVÁ, Lucie Rak signální (Pacifastacus leniusculus) je významným invazním druhem v evropských vodách. Jeho tlak na vodní organismy je z literatury znám stejně jako přímý a nepřímý vliv na rybí obsádky. Cílem této práce bylo experimentální zhodnocení vlivu nepůvodního raka signálního jako predátora vůči lososovitým rybám v porovnání s původním rakem říčním (Astacus astacus) a zároveň významu juvenilních raků signálních jako kořisti pro lososovité ryby. Byly provedeny pokusy s jikrami a váčkovým plůdkem lipana podhorního (Thymallus thymallus) jakožto kořisti pro jedince obou druhů raků. V dalším experimentu byla jako kořist použita tohoroční ráčata raka signálního pro půlročka pstruha obecného (Salmo trutta). Z výsledků vyplývá, že v případě porovnání mezi dvěma druhy raků se prokázala větší potenciální hrozba raka signálního vůči jikrám lipana podhorního. Rozdíly mezi raky ale byly překvapivě malé a ve většině parametrů neprůkazné. V případě váčkového plůdku se statistická významnost mezi druhy neprokázala vůbec. Schopnosti obou druhů raků v těchto experimentech jsou tedy podobné, ne-li až srovnatelné. I přes to může být vliv populací původního a nepůvodního druhu raka v přírodě výrazně jiný. Rak signální totiž dokáže vytvářet mnohem hustší populace oproti raku říčnímu díky jeho rychlejšímu růstu a dospívání. Z výsledků pokusu s ráčaty je zřejmé, že pstruh obecný jako predátor nemá tak významný tlak na ráčata v porovnání s predací raků na jikry a váčkový plůdek lososovitých ryb. Tudíž tlak lososovitých ryb na juvenilní raky není tak výrazný jako vliv raků na jikry a váčkový plůdek ryb. Úplný záznam
	Růst pstruha obecného (Salmo trutta, L.) v CHRO řeky Blanice Vodňanská a jejím přítoku - hodnocení na základě znovuodlovení individuálně značených ryb BALCAR, Jakub Cílem práce bylo porovnat růst pstruha obecného v řece Blanici a jejím přítoku Živném potoce během vegetační sezóny 2013. Vzhledem k nepříznivé hydrologické situaci v řece Blanici byla využita data o růstu pstruha obecného v definovaném úseku řeky, získaná během experimentu v roce 2007.Označené ryby byly rozděleny do tří velikostních kategorií: menší juvenilové, větší juvenilové a adultní ryby.Specifická rychlost růstu ryb z Živného potoka byla u všech skupin vyšší, než u stejné skupiny ryb v Blanici. V živném potoce byla rovněž prokázána signifikantně vyšší rychlost růstu menších juvenilních ryb ve srovnání s oběma skupinami větších ryb. Výsledky dokládají, že rychlost růstu pstruha obecného závisí především na úživnosti toku, ne na jeho velikosti či hustotě populace. Úplný záznam

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.

Digitální repozitář :: :: :: ::
Powered by v1.1.2
Spravuje

Tato stránka je dostupná také v následujících jazycích:
Česky English